Black Box
Landscape Festival 2014, NNŽ
Do opuštěné krajiny, na louku v Bavorském lese, původně umístil Aleš Loziak svou cameru obscuru. Další z děl, kterým se Aleš snaží přimět diváka k hlubšímu, intenzivnějšímu prožitku místa. Vedle drobných Intervencí do lesního prostoru (2010), fotografií s pečlivě voleným horizontem (Prostory k pronájmu, 2011) a řešení možností fotografické instalace (Segmenty, 2012) před nás staví Black box. Uzavřenou schránku uprostřed nedohlédnutelné krajiny, pocit soukromí v samotě. Černou schránku, do které okolní svět proniká úzkým paprskem. Je nám stále přítomný byť převrácený, prožívaný intenzivněji než mimo ni. Vytváří soukromý obraz světa, který nás obklopuje.
Její místo je v krajině na hranicích. Na vagónu u nákladního nádraží nikoho nezaskočí, nepřekvapí svou odlišností ani není únikem z nedohlédnutelné samoty. Je však stále místem prožitku prostředí, stavební součástí skrytou okolím, místem pro soukromou kontemplaci. Je tím či má být v ruchu města.
MgA. Romana Veselá
Text k projektu realizovaném na NNŽ v rámci Landscape festival
Camera obscura alias Black Box
Krajina bez přítomnosti člověka jako prostor pro vnímání a kontemplaci. „Camera obscura“ umístěná v prostoru Tummelplatzu (místní jméno otevřeného prostranství lesa v blízkosti hory Luzný v Bavorském lese) může představovat další úroveň vnímání krajiny. Realitu v ní zobrazenou či vnímanou jinými smysly (v případě, že přestaneme používat zrak), lze chápat jako „black-box“ – Flusserovsky pojatý fotografický aparát, jehož vnitřní procesy jsou nám skryty a neznámé.
Text k projektu realizovaném v rámci výtvarného sympozia „Na hranici – Grenznah“
